http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4130/?strana=15
Narodil se v roce 1798 stejně jako náš "buditel" Palacký. V témže roce zemřel Casanova. Ve věku sedmi let zažil Napoleona na Moravě a přišel při tom o dva bratry.
Ve věku 23 roků si bere za manželku Annu Čermákovu z Moutnic. Šlo o nejstarší dítě půllánového sedláka Josefa Čermáka z č.1 (u hlavní silnice oproti kostelu). Stává se také dědičným držitelem gruntu po svém otci. Za svého života, v roce 1850 vyplatí tento grunt z majetku Chrlického panství olomouckého biskupa a stává se jeho jediným vlastníkem.
Na prostorném gruntu č.10, jenž v té době zahrňoval dnešní čísla popisná 10+40+83, žil se svými rodiči. Měli s manželkou 6 dětí a 5 dochovali do dospělosti. Umřel jim pouze prvorozený Joseph ve věku 3 měsíce.
Franz Lízal 1823-1909 si vezme Julianu Poláčkovu z Těšan a budou spolu vychovávat svých 7 dětí na domě číslo 11. Jejich poslední syn Ondřej se stane zakladatelem jedné ze dvou větví zdejších Lízalů.
Magdalena Lízalová 1826 si ve stejný den jako bratr Franz vezme Josepha Poláčka z Těšan a stanou se i švagry. V jejich domě se seznámí Anna Lízalová (jejich neteř od France) s Francem Urbanem a začne skutečný příběh jenž se stane předlohou díla Maryša.
Marianna Lízalová 1829 se provdá do Moutnic-Rozařína za Phillipa Handla. Jejich dcera Anna se provdá za těšaňáka Tobiase Bučka a ti budou mít syna Tobiase jenž se stane právníkem v Brně.
Amália Lízalová 1832 se neprovdá a na rodném domě zemře ve věku 41 roků.
Joseph Lízal 1837 převezme grunt č.10 a ožení se s Barborou Buchtovou z Moutnic, stane se pokračovatelem mého rodu, druhé linie Lízalů v Nesvačilce.
Oba synové se stanou zakladateli dvou linií Lízalů jenž zde přetrvali dodnes. K Francově linii patří ti co bydlí na jeho domě, Pavel zvaný Inženýr a Mirek. K nim se přidává Karel a Radek.. Patřil tam i Vašek Lízal předseda JZD a Anna Lízalová svojí smrtí předurčila roli pro Maryšu v Těšanech.
K Josefově linii patřím já, mj synovec Lubomír a také Pavel zvaný Cvrnda.
Oba synové zásadně rozdělí rody Lízalů v Nesvačilce. Jejich dvě linie jsou v obci zastoupeny dodnes dominantně.
V roce 1833 zakoupil sousední grunt č.11 a hospodařil na dvou gruntech a byl tedy pololáník. Všechny grunty v Nesvačilce byly čtvrtlány. Po svatbě syna Františka mu tento grunt přenechá.
On zemřel ve věku 70 roků na Štědrý den 1868 a manželka jej následovala za 3 roky, takže také v sedmdesáti letech.
