Franciscus Lízal 1769

30.1.1769 Nesvačilka 20 - 1856 Nesvačilka 10

V představování mužské linie se dostávám k předkům jenž již ovlivňují nás pomocí astrologie.
Jde o pradědečka mého pradědečka jenž má dle astrologie ovlivňovat můj osud. Jak to nevím.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4541/?strana=97

V jeho věku 5 roků  (1774) vydává Marie Teresie výnos o všeobecném vzdělání dětí všech poddaných a tak se Franz naučí číst a psát. Bylo by zajímavé zjistit jak takové učení probíhalo.          V Nesvačilské gruntovní knize 1793 se tak jako jeden z mála dokáže podepsat vlastním jménem a příjmením. Možná jako první z Lízalů.

Jeho podpis jako držitele gruntu č.31 jenž za nedlouho vymění za číslo 10. Je mu právě 24 roků. je podruhé ženatý, nyní s Kateřinou Truhlářovou, ale všechny 3 jeho děti jsou mrtvé stejně jako první manželka Anna Horáčková z č.9. Tu si vzal 20.11.1787 ve věku necelých 19 roků. Nevěsta byla o tři roky starší. První syn Andreas se jim narodil více jak rok po svatbě na jeho rodném domě č.20, ale ihned umírá. Druhý Jacob je již narodil na gruntu č.35 a i ten do 5ti dnů umírá protože jeho matka jeho porod nepřežila.

Již za dva měsíce po pohřbu se Franz žení se sedmnáctiletou Kateřinou Truhlářovou. Dcerou z ovčáckého rodu Truhlářů jenž se pohybuje okolním krajem. Historie ukáže že šlo o dobrou volbu. Z manželství vzejde 10 dětí. Dospělosti a založení vlastní rodiny se však dožijí pouze dvě.

Joannes se dožije 70ti roků a do života vypraví 4 děti. Chlapci zůstanou ve vsi na č. 10 a vedlejším č.11. Dívky se provdají do Těšan a Moutnic.

Anna Maria je provdána za celoláníka Hieronimuse Vahalu z Těšan. Porodí 8 dětí a zemře v 35ti letech.

Franciscus s rodinou zažil bitvu u Slavkova v roce 1805 přímo "na vlastní kůži".

. Na živu měli čtyři děti. Po odchodu francouzské armády v lednu 1806 zůstali jen ti starší, Joannes a Anna Maria. Tříletý Franz a roční Peregrín v lednu zemřeli.Totéž postihlo i dceru jeho bratra Martina a stejně starou dceru bratránka Jakuba z č.7.

Hladové útrapy nepřežila i matka jeho manželky Kateřiny paní Eleonora (54r.)rozená Klanicová.

Ten zlý čas již zažili na gruntě č.10, kde jsem se o mnoho let později narodil můj bratr Pavel (asi poslední kdo má v rodném listě narození Nesvačilka). Proč se vyměnili grunt č.31 se svým synovcem Franzem Gärtnerem (syn od švagrové Rosalie rozené Truhlářové), jenž dle gruntovní knihy postavil, za č.10 ale nezjistím. Možná byl větší a s lepšími polnostmi. Tak že tam od roku1798 byli Lízali až do roku 1957 kdy můj otec dům prodal své sestře Ludmile Doležalové.  Tenkráte onen grunt tvořili dnešní čísla popisná 10 + 40 a také 83. Z potomků Lízalů tam žijí dnes pouze Vozdečtí. 

On dal život 12ti dětem, avšak vnoučat se dočkal od pouhých dvou. 

je mi záhadou kdy zemřel. Když zemřela 23.9.1856 jeho manželka, tak je tam uvedena již jako vdova. Snad bude rokem úmrtí rok 1849 kdy je v indexu zapsán Franz Lízal, ale není v matrice zemřelých v Nesvačilce. Franc i Catherine se dožili požehnaného věku osmdesáti roků.

Joannes Lízal 1733

1733 Nikolčice - 24.2.1792 Nesvačilka

Opět "stará písnička" nemám doklad o narození. Dle věku při úmrtí to bude asi rok 1733. V tom roce odešel ze Šitbořic kněz Jiří Dočkal a nastoupil Kašpar Jedlička a je možné že tam došlo ke ztrátě dat, tedy spíše nezapsání do matriky. Faktem je že u ostatních písmen v indexu narození v 1733 zápisy jsou provedeny.
Joannes byl druhorozený z pěti bratrů, sestru neměli. Na rodinném gruntu č.67 zůstal třetí v pořadí Pawel. Thomas s Antonem zůstali i po svatbě v Nikolčicích a rozšířili počty Lízalů v obci. Nejmladší Jakub se po svatbě i s manželkou vydal právě za Joannesem do Nesvačilky, ale to předbíhám.
Asi ve 23 letech jej farář Ondřej Einvasser , pravděpodobně ve starém kostele v Nikolčicích oddal 13.1.1756 s Catherine Rosovou. Ten kostel stál na místě dnešního evangelického a byl v roce 1770 zbourán.
První dítě Leopold zemřel měsíc po narození. Po porodu čtvrtého potomka zemřela matka a stejně tak dítě. Joennes zůstal sám s malou dcerkou. V té době nemohl člověk existovat jako solitér a obzvláště ne s dítětem. Společnost byla vystavena na rodině, na společné práci.
Partnerku nenašel ve vlastní obci, ale až v Nesvačilce. Možnou vazbou je že tam působil ovčák z rodu Truhlářů jenž působili v Nikolčicích a je možné že informaci o volném gruntu a ženě tam přinesl.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/4541/?strana=182

Pravděpodobně v Žatčanském kostele (filiálka farnosti Újezd u Brna) si dne 28.2.1764 bere vdovu Rosalii Ježkovu. Ta se narodila v Šaraticích roku 1721 jako Holoubková a byla již matkou 4 dětí.Žijící byli pouze dvě. Z jejich svazku nebylo dítě a Rosa umírá 05.11.1765. Její první manžel Václav Ježek byl ročník 1703 a od roku 1736 žil v Nesvačilce na č.20. Svatbu měli v roce 1750.

Za necelé dva měsíce si třiatřicetiletý vdovec Joannes, s třemi dětmi, bere devatenáctiletou místní dívku Marii Annu Chmelařovu. Historie dokáže, že to byla dobrá volba. Svatba byla 15.1.1766 a již 25.8.1766 se jim rodí syn František. Další, do počtu 14, se budou rodit až do roku 1789. Dětská léta přežije pouze pětice:
Fransig nar.1769
Martin        1770
Maria Anna 1772
Barbara       1777
Andreas       1784
Georg          1789
Všechny děti se narodily na čísle 20 až na posledního Georga. Ten se narodil na č. 14 kam asi rodiče odešli a grunt přenechali nejstaršímu synovi Fransigovi, jenž byl již poprvé ženat.

Druhorozený Martin si vezme, dceru učitele, Franziscu Glocovu z Těšan a budou žít na č.20. Z jejich šesti dětí přežije pouze syn Franz jenž je pro mne důležitý jako předek i z matčiny strany. Moje babička Františka Sedláčková rozená Vahalová měla babičku Marii Annu Lízalovu a ta měla dědečka právě toho Franze Lízala od Martina. Otec Martin umírá již v roce 1809 ve věku 38 roků. Vdova Franzisca si bere Fabiana Neumana z č.28 a děti se na č.20 rodí dál, ale již jsou Neumanovi. Franzisca zemře v roce 1822 a Fabianovi Neumanovi se zde ještě narodí dvě děti s Marií Annou Královou než grunt přejde na čerstvě ženatého Franze Lízala. Ten jej roku 1848 přenechá dceři Apolloniji a jejímu Manželovi Franci Ostrovskému z Moutnic.

Marie Anna "udělá terno" a vezme si celoláníka Martina Bedřicha z Újezda u Brna. Její dcera Cecílie se provdá zpět do Nesvačilky za Peregrína Sedláčka a tím opět obohatí můj rodokmen z matčiny strany. Bohužel umírá již v roce 1802 ve věku 27 roků.

Barbora se provdá do Otnic za pololáníka Antona Moritze. V matrice Otnic jsem našel 8 jejich dětí. Ona umírá ve věku 39 roků 13.05.1816.  Z jejích dětí jsem našel dvě svatby dcery Cecílie, ale obě manželství byla bezdětná.

Nejmladší Georg bude žít Moutnicích s Annou Hrdou a po té i s Mariannou Handlovou. Po sňatku s Veronikou Matýškovou z Nikolčic se stěhuje do Nesvačilky na č.28. Jedna větevjeho rodu končí v Němčanech a další v Židlochovicích.

Rodokmen větve z Němčan

Franciscus bude pokračovatelem mého rodu.
Josefínský katastr půdy, z roku 1788,  udává Joannese Lízala jako držitele domů a polností na číslech  8 a 20. Ze starších dokumentů je jasné že ty domy vlastnil i v roce 1776. Muselo jít o velice agilního člověka. Jeho švagr Anton Chmelař vlastnil domy č.5 a č.6. Při zakládáni obce v roce 1715 bylo ke každému domu přiděleno 20 měřic polí což bylo značeno jako čtvrtlán.
V roce 1791 při soupisu půdy je podepsán Joannes jako rychtář.
Umírá ve věku 60 roků  24.02.1792 na č.20 u syna Martina.
Jeho poslední manželka Marie Anna se narodila v Újezdu u Brna Anně Sumperové z Hostěrádek a Jakubovi Chmelařovi jenž pocházel z Letošova jenž je nyní součástí Nesovic u Bučovic. Tito manželé se přestěhovali do Nesvačilky a zde také zemřeli. Jejich potomci byli velice početná rodina ve vsi. Jejich geny jsou obsaženy ve všech rodech z té doby.
Jsem přesvědčen že Joannes stojí i za příchodem Husáků do obce. Kmotrem jeho dětí s Marií Annou byl vždy Franc Husák z Těšan, jenž se v roce 1775 přistěhoval do Nesvačilky na č.4.
Jistě také stál za sňatkem jeho nejmladšího bratra Jakuba s Rosalií Veselou z č.2 v roce 1772 a také za příchodem svého bratrance Johana Lízala na dům č.7.
        Joannes měl tedy 19 dětí, ale pouze 5 se dožilo dospělosti a založilo vlastní rodiny.
K těm svým dětem vychovával i dceru své druhé manželky Teresie, po které zdědil dům č.20. Jmenovala se Anna Ježková a Joannes ji provdal v roce 1778 za Antona Neumana z Měnína.

VL

Josephus Lízal

1706 Nikolčice - 1.9.1769 Nikolčice

Narození Josefa nemám doloženo zápisem v matrice. Měl by být třetím potomkem Martina Lízala a Anny Broskové.Pozor, koncem roku 2017 přišel pan Jiří Nečas z Křepic na to že Josef je synem Thomase Lízala a Doroty Uhlířové. Tak tedy jen malá obměna jmen.  Datum narození je odpočítáno od jeho věku při úmrtí. Chybějící zápis může mít spojitost s vpádem Uherských Kuruců plenících jihovýchodní Moravu. Z oné doby je i nepřehledná evidence kněží jenž působili na šitbořské faře a tedy i pro Nikolčice. Do roku 1711 tam byl Jakub Ilčák, dále Jiří Frištevšot a po něm bez datace Jan Polášek z Ořechova. Roku 1725 nastoupil na faru Jiří Dočkal. Dále se již kněží evidovali a Josef zažil do své smrti, ještě 4 kněze.
  První zmínka o Josefově existenci je ze zápisu narození jeho syna Tomáše v roce 1732.  Druhým dítětem v pořadí by měl být jeho syn Joannes, ale toho jsem stejně jako otce v matrice narození nenašel. jeho rok narození je opět odpočítán od úmrtí.Další děti jsou:
Pawel 1738  - manželka  Barbora Zelená
Anton 1741  -                  Johana Havlíčková
Jacobus 1747 -                 Rosalia Weselá
Prvorozený Tomáš se oženil s Annou Bartunkovou a o Joannesovi budu psát obšírněji, jelikož je pokračovatel našeho rodu.
Na svou dobu mnoho dětí neměli a poslední dítě měl v 41 letech.
Pro mne je nejdůležitější syn Joannes. ten se asi ve věku 23 roků, dne 13.1.1756 oženil v Nikolčicích s místní Catherinou Rosovou. První dítě syn Leopold jim zemřel brzy po narození. Při druhém porodu zemřela manželka a dcera Anna přežila. Joannes se odstěhoval do Nesvačilky kde si vzal vdovu Rosalii Ježkovu a tím začíná historie Lízalů v Nesvačilce.

I. vojenské mapování (Josefské) z let 1764-1768

Zajímavé je že v místě dnešního evangelického kostela stál starý kostel jistě katolický.

Zatím zůstává záhadou kdo byl manželkou Josephuse. Vím že se jmenovala Theresie, ale čí byla a odkud  musí jen hádat. Nepátrám sám, je nás více co pracujeme na rodokmenech, ale nikdo zatím data o Josephovi nerozšířil. Jednou z mála jistot je její úmrtí v Nesvačilské matrice. Byla totiž matkou Joannese a Jacobuse kteří se odstěhovali do Nesvačilky a ona zemřela u svého nejmladšího syna. Stalo se to v Nesvačilce na č.7 dne 21.11.1773.
Josef zemřel ještě v Nikolčicích  1.9.1769 pravděpodobně na č.67 u syna Pavla. Po jeho úmrtí asi vdova Teresie se odstěhovala po svatbě syna Jakuba za ním do Nesvačilky na dnešní číslo 7.
Dávno po smrti byl bratr Jacobus, zemřel v roce 1752.  Dalšího , Václava, jsem nenašel.

Mapa Nikolčic s vyznačeným číslem 67

Je dosti pravděpodobné že tento dům byl i domem Zachariase po jeho příchodu do Nikolčic.

Martin Lízal

1675 Měnín  -  14.7.1725 Nikolčice
Bohužel toto psaní bylo zbytečné jelikož zápis v urbáři Nikolčic z roku 1711 dokladuje že Martin není otcem Josefa Lízala, tedy "vypadá" z mého rodokmenu. Tam jsem dopsal Martinova bratra Thomase a jeho manželku Dorotu Uhlířovu z Přísnotic.
Je prvním našeho rodu o němž máme takřka kompletní informace.
Datum narození je odpočítáno od uvedeného věku při úmrtí. Dle zkušenosti se to může lišit až o 10 roků.  Je tam uveden věk 50 roků.
Musel se tedy narodit v Měníně Zachariasovy a Anně. Více se nedá z těch torz matrik Blučiny vyčíst.
Po smrti matky se s otcem a macechou Marianou odstěhoval do Nikolčic. Asi to bylo po roce 1680. Vlastní sourozence jsem nalezl pouze dva a to Dorotu 1668-1738 a Thomase 1672-1728.
         V Blučinském kostele si 26.1.1698 vzal za manželku dívku z Nikolčic  Annu Broskovou. Přesně za 9 měsíců se jim narodila dcera Catharina. O té jsem již další zmínky nenašel a je dost pravděpodobné že v dětství zemřela.
Další děti:
Jacobus  1701-1752  manželka Marina
Josephus  1706-1769  náš pokračovatel rodu, jeho manželka zemřela v Nesvačilce
Tomas  1707-1708
Franziscus  1708-1708
Joannes  1709-1710
Sewerin  1711-1723
Wenzl  1714-?   zaznamenán pouze syn Johan  1735,
Franziscus  1715-1715
Marianna  1718-?

Toto nemusí být úplný seznam dětí z tohoto svazku. Matrika Nikolčic je pravidelně vedená až od roku 1708. Před tímto datem nezaznamenala třeba narození Josepha Lízala a možná i další. Nechce se mi věřit že mladí manželé zplodili mezi roky 1701-1707 pouze 2 děti.
        V jejich rodině žila, pravděpodobně, Martinova starší sestra Dorota jenž se neprovdala.
On sám umírá 14.července roku 1725 a je tam uveden věk 50 roků.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/3028/?strana=159

Jeho manželka Anna zemřela až 11.1.1738 a sestra Dorota měsíc po Anně. Zajímavé. Předpokládám že byli na sebe citově vázány a zemřeli takřka spolu, po té co asi také spolu žily.

Martin zažil založení Nesvačilky a stavbu Těšanské kovárny. Během jeho života se narodil J.S: Bach, Juraj Jánošík. Ve stejném roce jako on umřel ruský car Petr Veliký a narodil se Casanova.

To je stručná chronologie Martina Lízala, mého sedmého pradědečka.

VL

nyní na konci Vám opakuji že jsem byl nucen Martina vyřadit a dát do rodokmenu jeho bratra Tomase.

VL

Počátky

Je to nádhera pročítat stovky let staré zápisy a hledat vlastní kořeny. Objevil jsem mnohé, ale stále věřím že kořeny moje a tedy Lízalů se dají zdokumentovat do let vzálenější než 1656.
Onen Zacharias Lízal musel do toho Měnína přijít nedlouho před soupisem nájemců pozemků.

Zde je výpis z díla Alfonse Melichárka o dějinách Blučiny:
                                                                   xxxxx

R. 1645 bylo Brno od Švédů obleženo a celá Morava od nich popleněna. Také toho roku byla Morava i panství Židlochovské navštíveno morem. Zemřelo průměrně 58 lidí ze 100. V Blučině bylo před morem 215 lidí a zůstalo jich naživu po moru jen 68. Na celém panství byly takové poměry: 

Jméno osady na panství židlochovickém	Lidnatost před morem	Na dům podělení	Domu majiteli	Dohromady	Ze 100 zemřelo	Zůstalo na živu	Poznámka
Židlochovice	194	38	64	102	52	92
Blučina	215	64	83	147	68	68
Nosislav	153	28	51	79	52	74
Pohořelice	122	25	53	78	65	44
Měnín	31	12	11	23	74	8
Vojkovice	102	21	24	45	44	57
Medlov	157	33	54	87	55	70
Malešovice	58	8	14	22	38	36
Přibice	32	7	9	16	50	16
Přísnotice	55	15	23	38	69	17
Žabčice	57	9	20	29	51	28
Hunkovice	71	14	28	42	59	29
Křepice	105	23	56	79	75	26
Ivaň	60	15	21	36	60	24
Ledce	-	-	-	-	-	-	Neosazeny

V zámku Židlochovském jsou všichni tenkráte zemřelí i na živu zůstalí jmény zapsáni. Z této tak malé lidnatosti na panství Židlochovském, totiž 1478 lidí, zemřelo průměrně ze sta 58 a zůstalo jenom 616 lidí. Blučina byla obydlena toliko 68 lidmi. Největší díl polností a rolnických domů byl tenkráte pustý a dlouho to trvalo, než mohly dílem příchozími a později rozmnožením lidu býti osazeny.

                                                   xxxxxx

Na tento fakt o osmi obyvatelích Měnína jsem narazil i kronice Klobouk u Brna a mohu jej považovat za pravdivý.  V tom roce mohl mít Zacharias asi 15 roků (dle zapsaného věku při úmrtí) a je nepatrná pravděpodobnost že byl mezi těmi 8 obyvateli.  Urbář poviností Židlochovického panství z roku 1590 udává v Měníně 65 domů z toho 25 pustých. Mezi obyvateli se příjmení Lízal nevyskytuje. Jediné příjmení z toho zápisu jenž se objevuje i v zápisu Lánového rejstříku z roku 1656, je Sekanina. To svědčí o tom, že v Měníně došlo kolem roku 1645 k obmněně obyvatel.

Otázkou je odkud ten Zacharias přišel.

   Nabízí se varianta, že majitelé panství sem přesunuli obyvatele ze zalidněných obcí panství.  V tom čase žili Lízali v Pouzdřanech, jenž byly tako součástí panství.

Bohužel matrika narození začíná rokem 1630 a nenašel jsem tam Zachariase, ale Simona.

Zde zápis z matriky Pouzdřan č.3282 strana 4

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/3262/?strana=4

25.října 1630 nechal Sima Lísal a matka Catarina okřtít dítě Maria

Jedná se nejstarší dokumento o Lízalovi. Tímto rokem začíná Pozdřanská matrika a Zachariase Lízala jsem tam nenašel. Musel se tedy narodit, nedlouho, před tímto rokem.

Jeho otcem mohl být Simon Lízal a jeho žena Catarina, stejně jako u Marie. Toto jméno je uvedeno i v urbáři Pouzdřan z roku 1630 na straně 12  http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-465.htm?ddpn=1.   Ve starších urbářích se toto příjmení nevyskytuje a je tedy možné, že jde o bývalého novokřtěnce jenž na příkaz Rudolfa II. přestoupil na katolickou víru. Členové sekty Novokřtěnců žili ve společenství mimo katolíků a byli uváděni, v úředních zápisech,pouze jako společenství a ne jako jednotlivci. Přestupem na katolickou víru si život nijak neulehčil, jen nemusel odejít do Uher či Rumunska.

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/urb01/docs/URB01-465.htm?ddpn=1        (strana 5)

Simon platil daň pouze z domu a louky v Pouzdřanech a patřil tedy mezi nádeníky. Je možné, že když dospěl Zacharias, rozhodli se přestěhovat na volné hospodářství do Měnína. Vrchnost tomu nemusela bránit protože šlo o stejné panství. Obsadili volné půllánové hospodářství jenž bylo delší dobu pusté. Jeho svatbu jsem v Pouzdřanech nenalezl a je pravděpodobné že se oženil až v Měníně. 

Zde opravuji odhad na to že musel přijít ženatý a ještě s někým, s kým by byl schopen oddělávat půllánové hospodářství. Nabízí se manželka a rodiče či sourozenci.

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/3262/?strana=174

Zápis z první matriky Pouzdřan kde je 9.2.1658 zapsána svatba Anny dcery Martina Lízala.
Tady půjde asi o omyl, to příjmení bych nyní jako Lízal nečetl.
Zatím to zde ponechám jako doklad o složitosti hledání svého původu.

 2016

Pro Pouzdřany  "mluví" i to že jméno Zacharias v tom čase bylo zde dosti používané. Jinde jsem se sním setkal jen vyjímečně.

Je to jenom náhoda?  V době silné rekatolizace společnosti mohl mladý Zacharias, opustit prostředí Novokřtěnců jenž prokazatelně žili v Pouzdřanech, a vydal se do opuštěného Měnína začít nový život.

V prosinci 2018, při pátrání po Schafferovi jsem objevil v Židlochovicích Bartla Lÿsla.

Podobné ÿ bylo použito i při zápisu Zychariase v Měníně. Je to ve stejném lánovém rejstříku, od stejného písmáka. Bartlovi pouze chybí mezi S a L písmeno O.

Zachariáš

1630? Pouzdřany?  -  1698? Nikolčice

Ihned na začátku se omlouvám pravověrným badatelům, že budu psát co není doloženo doklady.
V mém rodokmenu nemám zdokumentován vztah mezi druhým a třetím předkem.
Předpokládám, že Josef Lízal je synem Martina Lízala. Není-li to pravda tak si je vyškrtněte. Já si je tam ponechám. Nemám pro to racionální důvod. Za posunutí rodokmenu mi nikdo nedá ani haléř.

První zmínku o Lízalovi v našem kraji nalezli badatelé, dávno přede mnou, v Měníně.
Je dokladováno, že roku 1656 Zacharias Lízal je pololáník v Měníně. Jeho ženou byla jistá Anna. Roku 1660 je uveden jako místní purkmistr. To byla funkce jmenovaná vrchností pro správu obce. Byl tedy osobou požívající veřejnou důvěru. Svědčí o tom i zápisy v Blučinské matrice, kde je často uváděn jako svědek na svatbách Měnínských občanů.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/3829/?strana=40
    
Zachariášovi se zde musel narodit synové Martin s Tomášem a také pravděpodobně i dcera Dorota. O té je nalezena pouze zmínka v matrice úmrtí obce Nikolčice. Při Martinově úmrtí v Nikolčicích udávají věk odpovídající narození 1675. Narodit se musel tedy před červencem toho roku, protože potom je již vedena matrika a tam Martin není uveden.  Dorota by se měla , dle věku při úmrtí, narodit okolo roku 1668. Zde se musím opravit. Ona Dorota není dcerou Zachariase, ale manželkou jeho syna Thomase. Narodila se jako Uhlířová v Unkovicích.
Jde o pouhé torzo matriky končící 22.2.1677.Pravidelné zápisy pokračují až od roku 1695 a jsou společné i pro Blučinu,  Křepice a Nikolčice.
Byla to ne právě lehká doba po Třicetiletých válkách. Polností bylo mnoho, ale chyběli lidé, osivo a dobytek. vesnice byli poloprázdné a docházelo ke stěhování do úrodných oblastí, jako je třeba naše.
Měnín byl vesničkou nad bažinatou nivou u řeky Cezavy. Dávno pryč jsou časy bohatého městečka. Kostel byl zpustlý a fara přestala existovat. Do kostela se chodilo do Blučiny. V čase nepohody to musela být dramatická cesta přes bažinaté území v okolí řeky.
Když se země vzpamatovala z pohrom válek tak přišel mor. Kronika města Klobouky uvádí, že roku 1681 zůstalo v Měníně pouhých 8 lidí a ti ještě žili 2 měsíce v lese než je zima zahnala do domovů. Zde asi přišel Zacharias o manželku Annu.
Jeho přítomnost v Měníně je ohraničena dvěma morovými ranami z let 1645 a 1681.

Zde je příjmení Zacharise vyvedeno jako Lüsol, jde o lánový rejstřík uvádějící nájemce pozemků v Měníně v roce 1657.

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d1/docs/D0001-227.htm       ( strana 24)

ˇUmrtí první manželky Anny ani svatbu s Marinou nelze dokumentovat.

Jisté je že s Annou měl nejméně 3 děti

Martina jenž je pokračovatelem našeho rodu

Thomase

Dorothu

Kolem roku 1680 je dokumentováno přidělení půllánu Zachariasovi v Nikolčicích

pro ty co nepřečtou text, Zacharias je napsáno na konci 1. řádku a Lízal na začátku druhého řádku.

Zápis mi předal pan Jiří Nečas z Křepic. Jde o urbář  Židlochovického panství obec Nikolčice. Ty byli, stejně jako Měnín, součástí onoho panství.

Druhou manželkou Marinou jsou dokumentováni

Paulus

Mathias

Zacharias zemřel pravděpodobně před rokem 1698 v Nikolčicích. Zápis o jeho úmrtí jsem nenašel ani v jedné ze tří matrik Blučiny, Šitbořic či Židlochovic, kde lze v oné době nalézt zápisy Nikolčických občanů. Vdova Marina se 12.2.1699 v Blučině provdala za Jiřího Janečka jenž byl pravděpodobně také z Nikolčic či statku Nového Dvora.

Je možné že v Měníně jsou pohřbeni i rodiče Zachariase. Vycházím z toho, že asi těžko by dali samotnému mládenci do péče půllán. Je velký předpoklad že do Měnína přišel již s manželkou a také s rodiči či několika sourozenci. Je nemyslitelné aby on sám hospodařil na tak velkém hospodářství.

Jde o dobu kdy je krátce po smrti Shakespeareho či Cervantese. Narodil se stavitel Santini či sochař Braun.

Na trůnu seděl Leopold I.

Proč?

Proč?
Aby se vědělo!

Takové malé moto tohoto psaní.
Jsem 11 známá generace rodu Lízalů, co putuje krajem mezi Blučiňákem, Prateckým vrchem a svahy Ždánického lesa, již několik staletí.
Jsou to tisíce lidských osudů z nichž mnohé zasluhují aby se o nich vědělo, aby se staly poučením.
Kdo nestojí o poučení tak třeba najde zábavu v těch příbězích. Většinu si budete muset domyslet sami, protože neexistují doklady o všem co se stalo.

Dnes jsme Lízali, ale první zmínky nás píší Lüsoll. Nemůže to být předpoklad německého původu, jen doklad že se tam psalo a mluvilo německy.

Zatím stačí.
VL